Vina a cit.

4. listopadu 2016 v 15:20 | Yüsu |  A tak jsi přišla
Od tý doby, co jsi tady, jsem se snažila pro tebe dělat první poslední. Co jsem mohla, to jsem udělala. Nechala jsem tě tu spát, vařit si, zvát tvé přátelé, koupat se, prát si a půjčovala jsem ti oblečení. Dokonce jsem ti půjčila máminu koženou bundu, kterou má už hroznou řádku let, o kterou pečuje jako o vlastní a tenkrát ji stála skoro celou výplatu. Akorát, že jsi mi ji vrátila celou pošpiněnou od keramiky. Nechala jsem tě udělat mi doma bordel a pak se mi smát za to, že neuklízím. Nechala jsem se od tebe tolikrát stáhnout s tím, že nepůjdu do školy, nebo si nebudu plnit svoje povinnosti. Kvůli tobě jsem tolikrát přesouvala obědy s otcem, odmítala své přátele pro to, že bys mě mohla potřebovat. Vracela jsem se konstantně domů po půlnoci, chodila jsem pěšky a nechala se dokonce domů sledovat jen pro to, abys ty došla na kolej v pořádku.
Pamatuju si na to, jak nám máma donesla polívku, protože jsme byly nemocný. Měla jsi zimnici a spala jsi. Byla jsem hrozně ospalá já sama, ale byla jsem vzhůru a kdykoliv ti byla zima, zakryla jsem tě a kdykoliv ti začal stékat pot, odkryla jsem tě. Dokonce jsem tě přikryla i svou peřinou a dekou. Slíbila jsi mi, že mi v pět ráno pomůžeš uklízet, protože měla přijet babička a pak tu zůstaneš a já půjdu do školy. Ve výsledku jsem uklízela sama, ty ses mě akorát před sedmou zeptala, jestli si můžeš udělat čaj, potom jsi mě seřvala za to, že jsem ti omylem vyhodila cigarety a pak jsi mi řekla, že do školy nejdu, ať jdu spát. Stejně jsem nešla a hlídala tě, ať jsi v pořádku. Dneska mám zas tu opačnou náladu, kdy jsem na tebe naštvaná a přemýšlím, co jsem udělala špatně. Chtěla jsem o tobě říct tátovi. Ten by nás vzal na oběd a o Vánocích by nás vzal do Vídně na trhy. Jsem si jistá, že by se ti to líbilo. Sice je tam hromada, turistů a tak podobně, ale ta Vánoční atmosféra se odepřít nedá. Víš jak Vánoce nesnáším, ale ty trhy jsou bezva, hlavně u nás ve městě. Za celý den jsem tě stihla obvinit snad ze všeho a sebe skoro z ničeho, ale i tak tu teď na posteli ležím a přemýšlím nad tím, jak mi scházíš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama