Odpusť

10. března 2015 v 21:20 | Yüsu |  Pofidérní básně
Tvé nachové rty vypouští poslední sten,
Ležíš v krve kaluži,
Poslední tvůj den.

Svíčky osvětlují místnost jako střípky vzpomínek,
Vzpomínek na naši lásku, kterou už nerozvineš.

Ležíš tam a chladneš, já tě stále držím,
Nepustím tě, protože jsem byla příliš posedlá,
Posedlá tvými doteky či slovy,
Pocit zloby dostihl mne, hned co jsi z úst vypustila slova na odchod.

Má si byla a zůstaneš, takový je osud tvůj,
Nehodlám se tě vzdát, neodejdeš, ale mrzí mě, že za takových podmínek.

Za okny bijí hromy, blesky,
Na srdci mám žal a stezky,
Bolí to, ale ne více, než tebe.

Ta rána byla má poslední možnost myslela jsem,
Špatně,
Byla já jsem posedlá tvou přítomností, tělem,
Že zapoměla jsem.

Odpusť, i když je pozdě,
Odpusť, i když už nemůžeš,
Odpusť.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama