Pocity

1. února 2015 v 22:00 | Yüsu |  Pofidérní básně
Je to snad láska, je to snad sen?
Snívám o ní každý den.

Vždy když si píšeme, tváře mám karmínově rudé,
Nevím, kdy náš další chat zase bude.

Píšeš to co chceš, píšeš co se hodí
Má dušička odplouvá s lodí.

Ani jedna z nás už nemá moc,
Ani jedna z nás už nemá síly,
Kdy budeš chtít znát ty moje míry,
Asi až padne noc.

Jako dítě se chovám,
Asi z pocitu lásky,
Nehty si tu hlodám,
Chci znát tvé pravé vlásky.

Všechno je to jako sen,
Jak moc zamilovaná asi jsem?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama